Lenka Kralová Triathlete

You Are Viewing

A Blog Post

Trimotion 30.5. 2015 (1-100-10)

Tak jsem po roční pauze bez závodění zase zpět. Několikrát jsem si říkala, že už se nedokážu vrátit tam kde jsem byla, ale děkuju všem co mě podrželi a pomohli mi vyhrabat se ze všelijakých zdravotních problémů a znovu najít mého závodního ducha J

Na konci května jsem sebrala všechnu odvahu a postavila se na start Rakouského Trimotion. Byl to vlastně takový test, jak na tom tedy teď skutečně jsem. Bála jsem se toho, protože poslední 2 měsíce nebyly zrovna tréninkově kvůli zdraví úplně ideální. Jediné, v čem jsem si jakž takž věřila bylo kolo a to díky Romanovi, který si mě týden před tím pěkně otestoval J Ostatní bylo ve hvězdách, ale já šla do závodu s tím, že si to hlavně užiju.

Hned na startu vznikl menší zmatek když ženy měly startovat 5min po chlapech a minutu před startem jsme se dozvěděli, že startují všichni najednou. Rychle jsem tedy vlítla do vody, sotva stihla doplavat ke startovací lajně a v tom byl odpískanej start. Možná to nakonec bylo lepší než stát nervní na kraji a vidět tu melu do který bych se pak měla vrhnout. No, příšernější plavání jsem asi nikdy nezažila. Být v pračce by proti tomuhle byla procházka růžovým sadem. Po 100metrech, kdy jsem schytala asi tisíc kopanců, myslela, že exploduju, utopím se, omdlím a všechno dohromady, jsem měla jediný přání a to zmizet někam pryč. No nebylo kam a tak jsem nakonec ty dva okruhy odplácala a těšila se na kolo. Z vody jsem vylezla jako 2. žena, prolítla depem a vyrazila na kolo. Plán jsem měla jasnej, narvat kolo co to jde a pokud možno vydržet všechny 4 okruhy ve stejném tempu. Profil trati nebyl úplně jednoduchý, nějakých 1200m převýšení na 100km a když se k tomu přidal silný déšť chvílemi i s krupobitím, bylo jasný, že to moc zadarmo nepůjde. Přesto se mi jelo naprosto perfektně a ve výsledku se mi opravdu podařilo udržet všechny 4 okruhy téměř stejně, v celkovém čase 2:44,  a na běh jsem už vybíhala jako první s 15min náskokem na druhou ženu. Co dodat dál, běh byl spíš ve stylu cross country, v bahně, po polích, v lese do kopců, po úzkých cestičkách… prostě nic moc pro mě.. Nohám se po cyklistické části taky už moc nechtělo, ale věděla jsem, že náskok mám velký, takže snaha byla hlavně nějak rozumně doběhnout do cíle a moc se u toho už nevyřídit. První v ženách v čase 3:49:33 byl opravdu nad moje očekávání. Atmosféra závodu byla krásná, lidi i pořadatelé úžasně povzbuzovali a v cíli na mě čekal 3l pohár plný piva J Večerní vyhlášení mělo tak úžasnou atmosféru, jakou jsem ještě nikdy nezažila. Prostě bezvadný vstup do nové sezóny a já se najednou začala těšit na další závody a hlavně konečně věřit, že to letos zase půjde.

Tags:
Leave a Reply